Nemusíte si vůbec dělat starosti s daňovými povinnostmi. Pokud zjistíme, že nejste přihlášeni k příslušné dani, příhlásíme Vás. Sestavíme za Vás daňové přiznání, odevzdáme ho na finanční úřad a automaticky dostanete od nás informaci kam a v jaké vyši svou daňovou povinnost uhradit. S námi už žádné starosti.
×
Daně
DANĚ, DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Pomůžeme Vám
- zpracovat daň z příjmu fyzických osob (DPFO)
- zpracovat přehled na ZP a ČSSZ (OSSZ)
- zpracovat daň z příjmu právnických osob (DPPO)
- zpracovat Rozvahu, Výkazu zisku a ztrát
- zpracovat povinné přílohy k dani z příjmu právnických osob
- zpracovat daň z přidané hodnoty (DPH)
- zpracovat Souhrnného hlášení
- zpracovat přenesení daňové povinnosti (DPH)
- zpracovat daň z příjmů ze závislé činnosti
- zpracovat silniční daň
- zpracovat daň z nabytí majetku
- poradenství daňového poradce
- podat daňové přiznání na finanční úřad
- upozorníme na daňové povinnosti
Daň z přidané hodnoty je univerzální daň ze spotřeby. Zdaňuje se tedy jen přidaná hodnota. Jedná se o daň teoreticky i aplikačně složitou a mnohotvárnou. V současnoti máme tři sazby DPH a to základní 21%, sníženou 15% a druhou sníženou sazbu 10%. Jaká sazba se u kontrétní služby, zboží použije udává zákon o dani z přidané hodnoty.
Plátcem daně z přidané hodnoty je osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1.000 000,-Kč, s vyjímkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Zdaňovací povinnost se stanoví za zdaňovací období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Zákon o dani z přidané hodnoty, § 99a vymezuje podmínky, kdy se může plátce rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím bude kalendářní čtvrtletí.
Souhrnné hlášení
Plátce, který poskytuje pouze služby s místem plnění v jiném členském státě Evropské unie, podává souhrnné hlášení shodně se svým přiznáním k DPH. Čtvrtletní plátci DPH, kteří poskytují pouze služby do jiného členského státu EU a další plnění do jiného členského státu EU nemají, mohou odevzdávat souhrnné hlášení také čtvrtletně. Jestliže v některém měsíci roku má v souhrnném hlášení také jiná plnění než služby, musí začít odevzdávat měsíční hlášení, a to zpětně od prvního měsíce čtvrtletí, ve kterém tuto skutečnost zjistil.
Kontrolní hlášení
S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům DPH zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH.
Přenesení daňové povinnosti
Od 1. 4. 2011 platí v České republice režim reverse charge. Ten přenáší povinnost přiznat a zaplatit DPH z dodavatele na odběratele (§ 92a–i zákona o DPH). Režim platí v případě tuzemských zdanitelných plnění týkajících se dodání zlata, při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (od 1. 1. 2015 pouze změna v kódu předmětu plnění), pro poskytnutí stavebních a montážních prací a pro zboží uvedené v příloze č. 5 zákona o DPH.
Od 1. 4. 2015 bude tento režim uplatněn i při dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně takovéhoto zboží překračuje částku 100 000 Kč. Vybrané zboží je vymezeno v § 3 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., jedná se zejména o obiloviny a technické plodiny, mobilní telefony, notebooky, tablety či videoherní konzole. S účinností od 1. 9. 2015 se režim přenesení daňové povinnosti použije také při dodání cukrové řepy.
Zdroj: stromware.cz
Daň z příjmů patří spolu s DPH a spotřebními daněmi mezi nejdůležitější a nejvýnosnější daně. Plátci daně z příjmů jsou fyzické i právnické osoby, které také musí každoročně podávat přiznání k dani z příjmů. V Česku je daň z příjmů fyzických osob 15 procent, daň z příjmů právnických osob 19 procent.
Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou veškeré příjmy z činnosti a z nakládání s majetkem. Základ daně se stanoví za zdaňovací období, kterým je u daně z příjmů zpravidla kalendářní rok. Může být i hospodářský rok.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou veškeré příjmy fyzických osob s výjimkou příjmů, které nejsou jejím předmětem. Jde nejen o příjmy peněžní, ale také nepeněžní. Základ daně z příjmů fyzických osob se zkláda z dílčích základů:
- příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
- příjmy z podnikání a jiné samostatně vydělečné činnosti
- příjmy z pronájmu
- ostatní příjmy
Všechny účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, mají povinnost zveřejnit účetní závěrku. Účetní závěrka pro podnikatele shromažďuje informace o celkovém hospodaření firmy. Snadno z ní zjistíte, zda společnost vykazuje zisk, jaká má aktiva, kolik má zaměstnanců a jaké jsou její závazky. Účetní závěrka může být vyplněna buďto v plném, nebo ve zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu můžou sestavit účetní závěrku všechny účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pokud se účetní závěrka vyplňuje pro akciovou společnost, musí být podle zákona vždy sestavena v plném rozsahu.
Účetní závěrka se skládá z několika částí. Jsou jimi: rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát, příloha (doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisků a ztrát). Vybrané účetní jednotky pak vyplňují také přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Všechny části účetní závěrky vypracujeme a za vás podáváme do obchodního rejstříku.
Poplatníkem silniční daně je:
- právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,
- zaměstnavatel, který vyplácí svému zaměstnanci cestovní náhrady za použiti osobního automobilu (pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla)
Předmětem silniční daně jsou:
- silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v České republice, pokud mají největší povolenou hmotnost nad 3,5 t a jsou určená pro přepravu nákladu,
- ostatní vozidla, tj. vozidla s celkovou hmotností do 3,5 t, pokud jsou registrována a provozována v České republice a zároveň jsou-li používána k podnikání nebo jiné samostatně vydělečné činnosti u fyzických osob. V případě právnických osob jsou předmětem daně veškerá registrovaná a provozovaná vozidla, a u subjektů, které nebyly založeny či zřízeny za účelem podnikání, jsou předmětem daně pouze vozidla používaná k činnostem, z nichž plynou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, za které je daň vyměřována a placena.
Daň se platí předem zálohově během zdaňovacího období. Platí se ve čtyřech zálohách (do 15.4., 15.7., 15.10., 15.12. běžného zdaňovacího období). Prosincová zálohase doplatí při podání daňového přiznání, pokud nevznikne naopak přeplatek na dani.
Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna podat na předepsaném tiskopise příslušné OSSZ nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok.
Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. 4. příslušné správě sociálního zabezpečení, posunuje se termín podání Přehledu na červenec.
V případě, že byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání, je možné podat Přehled o příjmech a výdajích za daný rok do jednoho měsíce po uplynutí stanovené lhůty. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce, či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit zpravidla nejdéle o tři měsíce. Pouze v odůvodněných případech (například jsou-li součástí příjmů i příjmy zdaňované
v zahraničí) může být lhůta prodloužena až o deset měsíců.
Zdroj: www.cssz.cz